No poo neboli živá péče je návrat k přirozené péči. Je to mytí bez jakýchkoliv kompromisů. Vlasy jsou po umytí moukou, bylinkami nebo jinou živou péčí stejně čisté jako po umytí šamponem. Víme co si na hlavu dáme, nemusíme se prokousávat složením výrobků a pátrat, jestli je to vhodné, nebo ne.
Co je a co není živá péče, no poo? S trochou nadsázky se dá říct, že živá péče je vše, co si dokážeme vyrobit doma ze základních surovin. Ze základních surovin, které jsme schopni vypěstovat nebo nasbírat v přírodě. Můžeme nasbírat bylinky, nasušit je a namlít. Z jablek zvládneme vyrobit jablečný ocet. A když se budeme nudit, vyrobíme si lis a začnete lisovat svoje vlastní oleje. Nebo dokonce mlít mouku na kameni. Sice by příprava na umytí vlasů trvala několik dní, ale zvládli by to lidé i v pravěku.
Oni sice nejspíš měli jiné starosti, než jak si umýt vlasy, ale dovedu si představit, že někteří z nich občas nějaké bahýnko pro snadnější umytí použili. Těžko říct. Víme ale, že využívali zvířecí tuky. Tím chránily svoji pokožku například před chladem. Dodnes takto sádlo využíváme i my.
Už se nedozvíme, kdo jako první použil nějaké ty bylinky na vlasy. Je historie mytí vlasů ajurvédskými bylinkami jen několik tisíc let stará, nebo delší? Některé otázky zůstanou nezodpovězené. Víme jen, že postupem času měli lidé více času na péči o svoje tělo.
Také víme, tušíme, že by v pravěku nezvládli vyrobit emulgátory, umělé tenzidy ani konzervanty. Dnes to máme jednodušší, emulgátory a tenzidy se dají koupit už hotové a nic nám nebrání v experimentování. Už to ale není živá péče.
Vlastně mám radost, že nemusím ujít tisíce kilometrů pro svoje oblíbené ajurvédské bylinky. Ráda si nasbírám ty lokální, ale těší mě, že mohu otevřít internet a bylinky hodit do košíku na e-shopu NATUBEA. Nebráním se pokroku, vymoženosti moderní doby, ale u vlasů se pokroku v podobě šamponu ráda vzdám. Pro někoho může představovat živá péče zpátečnictví. Pro mě to je návrat k přirozenosti, jednoduché kráse.